Brašov – vítejte v kraji hraběte Drákuly

Brašov – vítejte v kraji hraběte Drákuly

Ve střední části Rumunska leží malebné podhorské město Brašov. Je součástí regionu zvaného Transylvánie a kolem dokola jej obklopují vrcholky Karpat. Brašov, v němž žije okolo 300 tisíc obyvatel je atraktivní nejen pro krásnou okolní krajinu, ale také díky svému zachovalému středověkému centru se spoustou historických památek.

Brašov se může pochlubit bohatou historií, která sahá až do 13. století. Na strategickém místě v blízkosti karpatského průsmyku a na trase významné obchodní stezky jej v roce 1211 založil Řád německých rytířů. O něco později se v něm usadila bohatá elitní menšina německých Sasů a pojmenovala jej Kronstadt, tedy Korunní město. Latinský název Brašova ve 13. století zněl Corona. Etničtí Rumuni měli ve středověku zapovězeno žít a pobývat uvnitř městských hradeb, pro ně byla vyhrazena čtvrť Schei. Silný německý vliv nakonec opadl a od roku 1918 je Brašov součástí Rumunska.

Ve 20. století se z Brašova stalo centrum těžkého průmyslu. Založena zde byla například továrna Tractorul a mnohé další. Do města se za prací přistěhovaly tisíce vesničanů z Moldávie. Mezi lety 1950 až 1960 se Brašov jmenoval Oraşul Stalin, tedy Stalinovo město. V té době bylo na hoře Tâmpa nad městem vykáceno mnoho stromů, aby bylo uvolněno místo pro obrovský nápis jména Stalin. Nápis je nad městem k vidění stále, dnes už však nese název města, tedy „Braşov“. Při pohledu na něj se každému vybaví mnohem slavnější nápis Hollywood v americkém Los Angeles.

Také v současnosti je město známé svým automobilovým průmyslem, velký význam však má i průmysl textilní a potravinářský. V porovnání s hlavním rumunským městem Bukureští je Brašov neobyčejně čistý a udržovaný. Navíc v něm najdete řadu kulturních a historických památek. Ty nejvýznamnější brašovské památky se nachází v historickém centru města. 

Asi nejdominantnější stavbou města je rozměrný gotický katolický Černý kostel (Biserica Neagrã). Byl stavěn postupně mezi 14. a 15. století a dnes je největším gotickým kostelem mezi Vídní a Istanbulem. Ve století sedmnáctém, konkrétně v roce 1689, byl však téměř zničen požárem, který založili rakouští vojáci. V tuto dobu také získal kostel svůj název, který odkazuje na jeho tehdejší vzhled. V interiéru kostela jsou k vidění četné sochy, které původně stávaly venku před apsidou. Každého jistě upoutá také 120 krásných tureckých koberců visících z galerie. Většinou jsou to dárky od místních kupců, kteří obchodovali s osmanskou říší. V kostele jsou umístěny varhany, které mají 4 tisíce píšťal. Pravidelně se zde pořádají varhanní koncerty.

Černý kostel stojí na hlavním náměstí Piata Sfatului, které je obklopeno hradbami. Kromě kostela na něm najdete ještě městskou radnici z roku 1420, která je korunována Hlásnou věží, a v jejichž prostorách sídlí Historické muzeum města. Dále si můžete prohlédnout Kupecký palác postavený ve stylu „transylvánské renesance“ (nazývaný také Dům Hirscherových) a četné domky saských kupců.

Za brašovskou kuriozitu je považována ulice Strada Sforii – Provazová ulička, která je se svou šířkou 130 cm jednou z nejužších ulic v Evropě. Ulice je dlouhá pouhých 83 metrů a vede jižní částí opevněného centra. Původně měla sloužit jako spojnice pro hasiče, jestli však k tomuto účelu nakonec někdy sloužila, není známo. O titul nejužší ulice v Evropě ji připravily německá Spreuerhofstrasse v Reutlingenu a ulička Parliament Street v anglickém Exeteru.

Od 15. století je Brašov obehnán hradbami, které jej měly ochránit před útoky Turků. Podle legendy však měly také zabraňovat vstupu do města samotnému Drákulovi, který zdejší zajatce napichoval na kůl. Dodnes se podařilo dochovat 3 kilometry hradeb, které jsou 12 metrů vysoké a doplněné sedmi baštami. Každou z nich měl bránit jeden řemeslnický cech. Nejlépe zůstala dochovaná Tkalcovská bašta se třemi dřevěnými galeriemi, uvnitř které dnes sídlí muzeum. Nad západní částí hradeb se tyčí Černá a Bílá věž (obě jsou ve skutečnosti bílé), z nichž se nabízí krásný výhled na celé město.

Z historického centra Brašova se můžete vydat do městské čtvrti Schei rozkládající se na jihovýchodě. Původně byla vyhrazena pravoslavnému rumunskému obyvatelstvu, které nesmělo do saského centra vstoupit. Také v této čtvrti je možno vidět několik památek, jako například gotickou katedrálu svatého Mikuláše, kterou nechal z kamene v 15. století postavit valašský kníže Neagoe Basarab. K tomuto svatostánku v pozdější době přibylo několik přístaveb v byzantském stylu. V interiéru katedrály jsou k vidění nástěnné malby zobrazující posledního rumunského krále. Tyto malby musely být v komunistické éře zakryty sádrou, aby bylo zamezeno jejich zničení. V sousedství katedrály stojí první rumunská škola, která byla založena roku 1761 a v současnosti funguje jako školské muzeum. 

Nad Brašovem se zvedá zalesněná hora Tâmpa, na níž je možné se dostat kabinovou lanovkou. Z jejího vrcholku se naskýtá pěkný výhled na historické centrum města i okolní hory. Do nadmořské výšky 987 metrů je však možné vystoupat také pěšky po značené stezce. Také samotný vrcholek protíná několik pěších tras. Po jedné z nich se dá dojít až k velkému nápisu „Brašov“. Nechybí zde ani vyhlídková restaurace.

Poloha Brašova v centru Rumunska z něj dělá dobrý výchozí bod pro poznávání atraktivních míst v zemi. Jelikož město obklopují Karpaty, kterým se říká také Transylvánské Alpy, je častým cílem nadšených horalů a pěších turistů. Návštěvníci sem však jezdí také v zimě, Brašov je totiž oblíbeným střediskem zimních sportů. Nedaleké lyžařské středisko Poiana Brašov nabízí dostatek ubytovacích kapacit i další služby. Z města se do tohoto horského střediska dostanete pomocí pravidelného autobusového spoje.

- jap - 

Předchozí články z Rumunska: 
Rumunsko - pestrá dovolená na horách i u moře 
Autem do Rumunska  
Krása i tajemství Transylvánie 

Článek byl zobrazen 15 457 krát.