Bukurešť – hlavní město Rumunska

Bukurešť – hlavní město Rumunska

Téměř dvoumilionová Bukurešť je hlavním a největším městem Rumunska. Přestože nepatří zrovna mezi nejkrásnější města Evropy, protože o svou krásu přišlo za vlády prvního prezidenta Rumunské socialistické republiky, diktátora Nikolaje Ceaucesca, ukrývá několik zajímavých staveb a památek, které stojí za to vidět.

Historie Bukurešti sahá do roku 1368, kdy se v písemných záznamech objevuje jako Castrum Dombovitza. První písemná zmínka o Bukurešti jako takové pak pochází z roku 1459.  Název „Bucureşti“ údajně pochází z rumunských bájí a pověstí, v nichž vystupoval pastevec Bucur. Ten měl na místě dnešní metropole svou salaš. Ve druhé polovině 15. století byla Bukurešť sídlem valašských knížat a významným hospodářským střediskem. Roku 1595 bylo město obsazeno a vypleněno osmanskými vojsky. Obnova a alespoň částečný rozkvět nastal v 17. století. Největšího rozmachu se však Bukurešť dočkala po sjednocení rumunských knížectví a vyhlášení nezávislého Rumunska v roce 1862, kdy se stala hlavním městem země.

Foto: Bukurešť

V dobách největšího rozkvětu byla v Bukurešti založena univerzita, otevřena akademie věd, knihovna, vystavěn justiční palác, monumentální Atheneum a další. Bukurešť tehdy získala vzhled bohatého velkoměsta. Nejenže byla plná honosných staveb, ale také ji protínaly zdobné městské promenády a nechyběly ani rozlehlé udržované parky. Bukureští také procházela první rumunská železnice. Dalšího velkého rozkvětu se město dočkalo v období mezi světovými válkami, tehdy se Bukurešti dokonce přezdívalo „Paříž východní Evropy“. 

Období rozkvětu bylo ukončeno silným zemětřesením v roce 1977. Tehdy přišlo o život asi 1500 obyvatel města a mnoho z nich také přišlo o své domovy. Vládnoucí Nikolaj Ceaucesco využil této přírodní katastrofy a nechal strhnout městskou čtvrť Dealul Spirii. Tím se otevřel prostor pro výstavbu monumentálního paláce známého jako Dům národů – Casa Poporului. V současnosti je tato dominantní bukurešťská stavba, která je svou rozsáhlostí po americkém Pentagonu hned druhou největší budovou na světě, známá obecně jako Ceaucescův dům. Celý komplex má rozlohu 508 tisíc metrů čtverečních a přiléhající park dalších 300 tisíc metrů čtverečních. Rumunský diktátor, který nechal palác jako symbol své moci vystavět, v něm však nikdy nežil. Jeho vláda padla dříve, než byl dokončen.

Zemětřesení v roce 1977 odstartovalo novou éru Bukurešti. Došlo k velkému rozvoji, tentokrát ale v socialistickém, nepříliš vzhledném duchu. Začala vznikat četná panelová sídliště, továrny a vyrostlo i mnoho staveb připomínajících Ceaucescovu diktaturu. Doba, kdy se Bukurešť mohla srovnávat svým vzhledem s Paříží, byla tatam. Komunistickou výstavbou byla zničena architektura v historickém centru města a Bukurešť ztratila vše ze svého tehdejšího lesku. 

Foto: ortodoxní kostel v Bukurešti

V současnosti je Bukurešť, rozkládající se v úrodné nížině na jihovýchodě země, přelidněným a hektickým městem, které působí na první pohled ponuře a šedě. Je hlavním dopravním uzlem Rumunska, sídlem vlády, prezidenta a nejrůznějších institucí. Místní MHD je tvořena tramvajemi, autobusy a metrem. Obyvateli metropole jsou převážně Rumuni, početnou menšinou jsou pak Romové a Turci, ale žijí zde také nejrůznější Afričané a Pákistánci. Turisté se do města příliš nehrnou, většinou je Bukurešť jen zastávkou na jejich cestách za poznáním jedinečné rumunské přírody.

Nejdůležitější památkou Bukurešti dodnes zůstává palác Casa Poporului, který slouží jako sídlo rumunského parlamentu a moderní centrum kongresové turistiky. V turistických průvodcích bývá označován jako Palác Parlamentu. Jde o největší administrativní budovu v celé Evropě. Palác má 21 křídel, čtyři podzemní a dvanáct nadzemních pater, více jak 6 000 místností ukrývajících stovky kanceláří, desítky přijímacích salonků a konferenčních sálů sloužících pro konání politických, kulturních a vědeckých setkání. Na výstavbu Domu národů bylo spotřebováno milion kubíků mramoru a 700 tisíc tun oceli, na výzdobu interiéru pak bylo použito přes 900 tisíc kubíků dřeva. S výstavbou paláce se začalo roku 1984 a počítalo se s tím, že bude plnit hned několik funkcí – nejenže bude sloužit jako rezidence pro diktátora Ceaucesca, ale také se stane sídlem ministerstev a velmi početné komunistické strany. V jednom z křídel paláce dnes sídlí Národní muzeum moderního umění. Palác Parlamentu je přístupný veřejnosti, která si může prohlédnout například sál Unirii s plochou 2200 m2, který je vysoký 16 metrů a kterému dominuje lustr o váze tří tun, na němž je použito na 7000 žárovek.

Bukurešť však nabízí i řadu dalších zajímavých objektů. Krásná je například budova Filharmonie stojící ve stinném parku plném květin. Interiér je směsicí různých stavebních slohů, orientálního nevyjímaje. Přesto k sobě vše hezky ladí. Kruhově řešený vnitřní prostor nese exotické dekorace, hlavní sál je obklopený 360˚ panoramatickou nástěnnou malbou, na níž jsou znázorněny dějiny země. Nad tím se klene obrovská a bohatě zdobená kopule. 

Ve výstavní budově Poštovního paláce, který byl stavěn v letech 1894 – 1900, dnes sídlí Národní historické muzeum vystavující více než 50 000 kulturních a historických unikátů. Zachycuje dějiny Rumunska od prehistorických dob až do 20. let minulého století. Součástí muzea je i klenotnice, v níž je vystaven poklad z mladší doby kamenné tvořený 97 zlatými předměty. K vidění je zde ještě další poklad, nazývaný„Kvočna se zlatými kuřaty“ pocházející z lokality Pietroasa, jež obsahuje patnáct zlatých předmětů o celkové váze 19 kg. K dalším zajímavostem muzea patří starověké hliněné figurky vytvářené kulturami Cucuteni a Hamangia, trácké nástroje z doby bronzové, keltské zbraně, dácké mince a spousta dalšího. Prohlédnout si zde můžete také žezlo Ferdinanda I. a Carola II., korunu královny Marie a skříňku, která údajně ukrývá její srdce.

V Bukurešti stojí za návštěvu také Muzeum vesnice, neboli bukurešťský „skanzen“, který je tvořen řadou lidových staveb pocházejících z nejrůznějších koutů Rumunska. Jde o jeden z nejzajímavějších etnografických parků pod širým nebem na světě. Veřejnost může navštívit také zámek Cotroceni, který v minulosti sloužil jako dům pionýrů. Po zemětřesení nebyl zbourán, ale prošel rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti tak nabízí pohled na ceněné dekorace, historický nábytek, obrazy, skleněné a porcelánové náčiní. Zajímavá je například norská světnice, v níž je možné okusit atmosféru severského interiéru. 

V Bukurešti můžete navštívit také mnohé významné svatostánky pocházející zejména z 18. století. Jde například o kostely Biserica Stavropoleos, Biserica Armeneasca a Biserica Coltea. Pokud byste alespoň na chvíli chtěli utéct ruchu velkoměsta, navštivte Park Herastrau rozkládající se asi 4 km severně od centra Bukurešti. Nádherná je také zahrada Cismigiu, v níž nechybí malé jezírko ani příjemná kavárna.

- jap -

Další články z Rumunska:
Brašov – vítejte v kraji hraběte Drákuly
Rumunsko - pestrá dovolená v horách i u moře
Autem do Rumunska
Krása i tajemství Transylvánie

Článek byl zobrazen 13 937 krát.